TEXTY 

VELIKONOČNÍ LIST

Milé sestry a bratři,

přicházíme k Vám s pozváním ke společné oslavě Boha a bratrskému společenství při velikonočních bohoslužbách a s informacemi o životě sboru.

Velikonoční zamyšlení

Chci vám připomenout, bratři, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval - vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou; většina z nich je posud na živu, někteří však již zesnuli. Pak se ukázal Jakubovi, potom všem apoštolům. Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. Vždyť já jsem nejmenší z apoštolů a nejsem ani hoden jména apoštol, protože jsem pronásledoval církev Boží. Milostí Boží jsem to, co jsem, a milost, kterou mi prokázal, nebyla nadarmo; více než oni všichni jsem se napracoval - nikoli já, nýbrž milost Boží, která byla se mnou. Ať už tedy já, nebo oni - tak zvěstujeme a tak jste uvěřili. (1K 15,1-11)

Přeloženo do češtiny evangelium znamená: dobrá zpráva. Rozumějme: Boží dobrá zpráva. - Jak tedy ta dobrá Boží zpráva zní?  Vždycky jste byli mými dětmi. A navždy jimi zůstanete. Všichni. Bez ohledu na to, jací jste byli, jací jste, jací budete. Nikoho z vás nepřestanu milovat a zachraňovat... Toto je obsahem té zprávy, kterou nám Pán Bůh ve svém Synu Kristu Ježíši sděluje. To však, píše tu apoštol Pavel, není ještě ani zdaleka všechno!  Tímhle Kristovo evangelium, ta dobrá Boží zpráva, vlastně teprve začíná! I naše slyšení, rozumění a radost z té dobré zprávy jsou totiž té zprávy součástí! Vždyť ten, kdo už ji slyší, raduje se z ní a Bohu za ni děkuje - sám tu jeho dobrou zprávu zvěstuje!  Evangelium je mnohem, mnohem víc než jen v Bibli zapsané vyprávění o životě Ježíše Krista, o tom, co náš Pán říkal, co dělal, jak skončil. Evangelium je moc Boží - nám věřícím darovaná! Nestydím se za evangelium; je to moc Boží pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka, napsal apoštol v úvodu jiného svého listu, listu Římanům (Ř 1,16).

Každému, kdo věří, daroval náš Pán s vírou i podíl na své moci, na svém zvěstování a zachraňování! Naším vlastním slyšením a rozuměním, naší vlastní vírou, jistotou a radostí z toho, co pro nás Bůh ve svém Synu Kristu Ježíši činí, smíme i my jeho evangelium, jeho dobrou zprávu, do světa vnášet!    s Proto musel být Ježíš Kristus ukřižován. Proto musel být jako jediný Bohem opuštěn (neboť jen toto je smrt: Bohem opuštění). Proto musel být vzkříšen. Abychom se i my mohli stát spolupodílníky a spoluzvěstovateli jeho evangelia.  V Kristu Ježíši povstali jsme k novému žití! Takto byli jsme vzkříšeni. Stali jsme se součástí jeho evangelia, jeho dobré zprávy! Jako by však Pavel měl být úplně posledním z těch, kterým se vzkříšený Kristus ukázal. Jako by nám ostatním nezbývalo než věřit těm 513 vyvoleným, že vzkříšeného Krista skutečně viděli. Jako by dál už žádné Kristovo ukázání se nebylo.  Ale tak to apoštol nemyslí. A naše víra není jiná než víra oněch Pavlem zmíněných apoštolů a bratří...

Když Kristus Ježíš, ten vzkříšený, dává se nám vidět, neznamená to přece, že bychom jej viděli jen tak, jako vidíme postavy a tváře lidí vedle nás. Vidět Krista vzkříšeného znamená mnohem víc: pochopit, jaký a jak dobrý je Bůh, co všechno pro každého z nás, svých dětí, ve svém Synu učinil a ještě učiní. Pochopit, kdo jsem, kdo jsme my všichni, jak velký je hřích, slepota, každého z nás, a proč se to všechno muselo, muselo, s Kristem stát!

Naposledy ze všech se jako nedochůdčeti ukázal i mně. Ano, i já jsem směl z milosti Boží konečně pochopit, jaké nedochůdče, jaký zárodek, teprve jsem! Ne proti těm ostatním apoštolům a bratřím, kterým se Kristus ukázal přede mnou. Ale proti tomu, kým každý z nás teprve budeme!

Kolikrát, kolikrát a kolika způsoby, i mne Pán Bůh v životě vedl! Nebylo hodiny ani dne, kdy by se mnou nebyl! A nejen mne, nikoho z nás, prachu země nenechal a nenechá! 

Milostí Boží jsem to, co jsem... Žádnou svou zásluhou, ani svými vlohy, ani svou pracovitostí a poctivostí. Milostí Boží jsem to, co jsem... Ona toho tolik vykonala. Bohu buď díky, že i skrze mne. - Tímto vědomím, touto jistotou a vděčností, stávají se z nás lidí sloupy Kristovy církve.

I s námi je to tedy stejné jako s Pavlem, Petrem, Jakubem, s těmi ostatními z dvanácti, i s těmi pěti sty bratry, kterým se náš Pán ukázal najednou, i se všemi ostatními svědky jeho vzkříšení. Jen když On ukáže se nám, jen když On dá nám svého Ducha, dokážeme jej my lidé vidět takového, jaký skutečně je. Jako laskavého a milujícího Pána a Otce všech svých dětí, všech jeho lásky nehodných. - I nám se přece Kristus vzkříšený ukázal...

Blahoslavení tedy všichni, kteří uvěřili, ač neviděli a vidět nedokázali. Neboť i jim dal se sám Kristus vidět. Jen proto viděl jej Tomáš, jen proto jsme jej viděli i my ostatní. Jen proto už víme, že od lásky Boží nedokáže nás oddělit nikdo a nic. A že o něm, o Kristu a jeho záchraně, Písma svatá svědčí každou větou od své první stránky až po tu poslední.

Poděkování

Milé sestry a bratři, v srpnu tohoto roku se završí má desetiletá farářská služba v domažlickém sboru. Na další období zde již kandidovat nebudu. Děkuji vám za přijetí. Bylo mi mezi vámi dobře. Jsem za všechny ty roky rád. Jsou ohromným darem. A kdykoli si uvědomím, s čím jsem do Domažlic přicházel a kolik se nás odsud bude v srpnu stěhovat, říkám si, že to snad ani není možné. Děkuji za vaši trpělivost. Nejsem dokonalý, slabostí mám nepočítaně. A v mnoha ohledech jste to se mnou neměli lehké. Vím to.  

Děkuji za mou babičku Zdenu Špinarovou, kterou jste mezi sebe přijali s velkorysostí, na níž nikdy nezapomenu.

Omlouvám se všem, kterým jsem ublížil, všem, které jsem zranil či přehlédl. Věřte mi, prosím, nebylo to úmyslně.

Přichází čas změn. Ale dobré časy nekončí. Vždyť náš Pán je s námi a vede nás! Chvalme Hospodina!

Petr Grendel 

Vánoční zamyšlení

Pavel vstal, pokynul rukou a řekl: Muži Izraelci a vy, kdo se bojíte Boha, poslyšte! Bůh tohoto lidu, Izraele, si vyvolil naše otce, vyvýšil tento lid během pobytu v egyptské zemi a vyvedl je z ní vztaženou paží; po dobu asi čtyřiceti let snášel jejich chování na poušti, a když vyhladil sedm národů v kenaanské zemi, dal jim jejich zemi za dědictví; to vše trvalo asi čtyři sta padesát let. Potom jim dával soudce až do proroka Samuele. Pak žádali krále, a Bůh jim dal Saula, syna Kíšova, muže z kmene Benjamínova, na čtyřicet let. A když ho odstranil, vzbudil jim za krále Davida, o němž vydal svědectví: Nalezl jsem Davida, toho Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli. Z jeho semene vyvedl Bůh Izraeli podle zaslíbení zachránce, Ježíše. Před jeho příchodem Jan předem hlásal křest pokání všemu lidu Izraele. A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: Já nejsem ten, za koho mne pokládáte; ale hle, za mnou přichází ten, jemuž nejsem hoden rozvázat sandály na nohou. Muži bratři, synové rodu Abrahamova, i vy, kteří se u vás bojíte Boha, nám bylo posláno slovo této záchrany. (Sk 13,16-26 Český studijní překlad s vlastními opravami)

Takhle kázal apoštol Pavel o jedné ze sobot v židovské synagoze v Pisidské Antiochii. Pěkné kázání to bylo. O Boží milosti. O Božím zachraňování... Bohu buď za to všechno díky.

Nemluvil tu však Pavel o našem Spasiteli až příliš málo? Je snad Kristus Ježíš jen jednou z mnoha a mnoha epizod Božího zachraňování? Skutečně lišíme se my křesťané od našich židovských bratří jen tím, že my Jana Křtitele a Ježíše Krista do dějin významného Božího zachraňování zahrnujeme, kdežto oni ne?

Takhle to Pavel, Kristem za apoštola povolaný, jistě nemyslel!

Janu Křtiteli totiž - proto o něm apoštol také mluvil - byla dána milost učinit to ohromné a překvapivé obrácení, které pak ostatním hlásal a svým křtěním i

potvrzoval: Vždyť všechno to Boží zachraňování, které se s Izraelem, s námi, od samého počátku dělo, bylo zachraňováním toho, který přichází za mnou!

To On, ten, který za mnou přichází, vyvolil si naše otce v Egyptě a z moci Egypta je vysvobodil! To On trpělivě snášel naše otce na (jejich) poušti, i tam s nimi byl a vedl je! To On dovedl je do jejich země a po 450 let oči otvíral těm sedmi národům kenaanským, aby se i oni mohli stát Izraelem. To On dával Izraeli soudce, proroka Samuele i všechny ostatní proroky, to On za krále povolal Saula a namísto něho pak Davida, aby právě David stal se největším králem v izraelských dějinách...

Protože právě doprostřed tohoto lidu, který sám si vyvolil a den po dni zachraňoval a dovedl až sem, do rodu Davida krále, rozhodl se náš Spasitel narodit!

Jan Křtitel pochopil, že klíčem k objevení a k porozumění všemu Božímu zachraňování, každé události tohoto světa, životů jednoho každého z nás, je právě On. Ten, který za ním přichází, a kterému není hoden rozvázat ani sandály na nohou.

Vše, co se v celém Božím stvoření od počátku až do konce dělo a bude dít, to vše má tu milost být součástí jednoho velkého děje. Děje vrcholícího a svůj smysl odhalujícího na kříži, ve smrti a po třech dnech Bohem z mrtvých vyvedení toho, který ve své lásce k nám, a podle svého vlastního zaslíbení, rozhodl se narodit v Betlémě, v městě Davidově, v rodu krále, jemuž před tisíci lety sám víru daroval, aby to všechno pro nás a pro naši spásu podstoupil.

Izrael, tak završil Pavel toto své kázání, Izrael totiž zdaleka nejsme jenom my Židé. Izrael, to jsou všichni lidé jistí si již tím, že i za ně bojuje Bůh, že i je Bůh den po dni zachraňuje a vede. A že jen proto tu všichni jsme. A budeme.

A tak: Sestry a bratři, synové a dcery rodu Abrahamova, všichni Boha se bojící, proto se nám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Abychom i my slyšeli všechna, všechna jeho slova spásy. A rozuměli jim. A svým vlastním slyšením a rozuměním sami se na těch jeho slovech spásy podíleli.

Vždyť i tím naším společenstvím, naší vírou, láskou a nadějí, našimi modlitbami, chválami a děkováním, rozhodl se náš Spasitel jednat, mluvit a zachraňovat!

Petr Grendel

TEXTY

na Texty než je převedeme na nové stránky máte odkaz ZDE